5. 5. 1945 začalo v Praze bojem o Československý rozhlas Květnové povstání pražského lidu. Volání pražského rozhlasu o pomoc se ozvalo
v sobotu 5. 5. ve 12,33 hodin. Do boje se zapojilo postupně celé město. V 18 hodin byla budova rozhlasu v českých rukách. Povstalci obsadili
zejména pražské mosty (kromě Čechova a Mánesova), většinu nádraží, nejdůležitější telefonní centrály, prostor Staroměstského
náměstí a ovládli Staroměstskou radnici.
Tvrdě se bojovalo na Pankráci (za výbuchů nacistických bomb opustili tři tisíce
politických vězňů pankráckou věznici), v Krči, Michli, Záběhlicích, Vysočanech, Holešovicích, Břevnově aj. První těžké zbraně
(dvě samohybná děla) dodala smíchovská Škodovka, českomoravská ve Vysočanech jeden pancéřový vůz a Libeňská také 1 samohybné
dělo.
Nacisté drželi Hradčany, většinu Dejvic a Motola, Břevnov a letiště v Ruzyni. V ostatních částech jen ojedinělé body
(právnickou fakultu a její okolí, Pečkárnu a okolí, Jindřišskou věž, vrch Vítkov, přejezd u Bulhara, kasárny ve Vysočanech a v Karlíně
a několik škol.
Do čela povstání se postavila Česká národní rada, jejímž předsedou byl prof. dr. Albert Pražák. Poprvé se rada
sešla 5. 5. po 14. hodin ve svém prozatímním sídle v Dlouhé třídě čp. 2. Na této schůzi bylo schváleno provolání k lidu, jež mělo lid
informovat a pomoci mu se ve složité situaci orientovat. Vedením správy hlavního města a vytvořením pražského národního výboru byl
pověřen dr. Václav Vacek.
Vackův národní výbor měl své sídlo nejprve ve sklepě Staroměstské radnice, později přešel
do Nové radnice na rohu Kaprové ulice a ovládal městský rozhlas. V sobotu 5. 5. v 19,55 hodin pražský vysílač hlásil. "Národní výbory ve
smyslu prohlášení československé vlády v Košicích jsou zplnomocněny vydávat rozkazy, kterých musí každý bezpodmínečně uposlechnout.
"
